Největší obět trojúhelníku, nákladní loď Cyclops

Legenda: Dne 4. března 1918 vyjek z Barbadosu nákladní parník Cyclops o výtlaku 19 600 tun s 309 lidmi na palubě a s nákladem manganové rudy. Loď byla 180m dlouhá. Byla to vojenská loď, jedna z největších svého druhu v námořnictvu Spojených států. Směřovala do Baltimoru (podle jiných a zřejmě správných verzí do Norfolku). Nedojela! Nevysílala SOS a nenašla se po ní ani stopa. Mohla být torpédována německou ponorkou, byla přece první světová válka! Pak se však podle studia německých archívů zjistilo, že tenkrát v této části Atlantiku žádná německá ponorka neoperovala. podle jiného názoru najela loď na minu. Nebyly zde však ani miny a loď, která se potápí po najetí na minu, má obvykle čas vysílat SOS. Část posádky se může zachránit na člunech. Počasí bylo dobré, záchranné práce neobjevily po lodi ani stopu. Ministerstvo válečného námořnictva Spojených států vydalo po podrobném prošetření případu zprávu, ze které vyjímáme: "Zmizení Cyclopsu je jednou z největších a nejobtížněji řešitelných záhad v dějinách válečného námořnictva. Není známo přesně ani místo zkázy, neví se, jak loď ztroskotala, nepodařilo se najít zbytky. Ani jedna z navržených možností zkázy nevysvětluje uspokojivě všechny okolnosti katastrofy!" Prezident Woodrow Wilson řekl, že jen bůh a moře vědí, co se stalo s tou lodí. I v docela seriózních časopisech se prý psalo, že se z moře musil vynořit obrovský kalmar a stáhnout loď do hlubin.

Analýza: Uvedená verze, takjak jí předkládají milovníci záhad, je mírně přehnaná. Věc se totiž řešila mnohem objektivněji, chladněji a rozumněji. Rozhodující skutečností může být to, že se to stalo za války. Byly tehdy jiné starosti, proto se o Cyclopsu začalo psát až 15. dubna 1918. Loď plula ve skutečnosti do Norfolku, byla tam očekávána 13. března, ale od 4. března byla nezvěstná, nebylo s ní spojení. Komise ojenského námořnictva publikovala několik možných vysvětlení zmizení, z nichž každá byla tisíckrát pravděpodobnější, než nějaký zásah nadpřirozených sil:

a) Posádka se vzbouřila a zavlekla loď neznámo kam.

b) Na lodi byl generální konzul Spojených států v Riu, který byl znám svými sympatiemi k Německu. Mohl zorganizovat předání lodi do německých rukou.

c) Loď byla torpédováná německou ponorkou

d) Loď se naklonila při pohybu nákladu a potopila se.

e) Kapitán Yorley byl rodem Němec, mohl předat loď Němcům nebo jim dát možnost ji potopit.

f) Provalilo se dno korozívním působením manganové rudy.

g) Praskl trup a loď se rozpadla ve dví.

Každá z těchto možností je logicky pravděpodobná. Během času se odpborníci přiklánějí k teorii překocení a potopení.

Případ Cyclopsu byl vyřešen až po padesáti letech. V roce 1968 vojenský porápěč Dean Hawes, který byl členem týmu pátrajícím po atomové ponorce Scorpion, nalezl v hloubce 60m 100km východně od Norfolku vrak. Podle porovnání s fotografiemi byl přesvědčen, že musí jít o Cyclopse. Rekontruujeme-li plavbu Cyclopsu podle jeho rychlosti, mohl být na místě, kde byl vrak nalezen, 10. března v noci. Při kontrole meteorologických údajů se zjistilo, že v těchto místech Atlantiku byly až osmimetrové vlny a sevrní vítr vál až hurikánovou rychlostí 120 km/h. Bouře zachvátily celé pobřeží Spojených států až na jih k Floridě. V roce 1974 byl vrak znovu nalezen potápěčem Douglasem Armstrongem a je téměř jisté (schválně přidáváme slovo téměř, protože stoprocentně jisté to není), že jde o Cyclops.

Závěr: Cyclops se potopil v silné bouři, a to nikoli 4. března, ale až 10. března. Ztráta spojení 4. března mohla být způsobena nečím jiným než katastrofou. Cyclops mezitím pokračoval v plavbě a dostal se až k místu určení. Přívrženci záhad trojúhelníku však nadále trvají na původní verzi a nepřijímají logičtější vysvětlení, a dokonce nechtějí nic vědět o nálezu vraku!