Tragédie, která proslavila bermudský trojúhelník - 19.letka Avengerů

 Legenda: 5. prosince 1945 ve 14.10 hod. vzlétla letka přibližně pěti letadel typu Grumman Avenger k cvičnému letu z Fort Lauderdale na Floridě. Byl plánován let 160 mil na východ, 40 mil na sever a pak zpět na Základnu. Let, spojený s cvičným bombardováním, měl trvat dvě hodiny. Trval však věčnost, letadla nedoletěla.

Posádka Avengerů tvoří ovykle tři lidé, jedno z letadel mělo však na palubě o člověka méně. Nemohl letět, necítil se zdráv a to mu zachránilo život. Ostatních čtrnáct se na základnu nevrátilo. Všechny stroje byly ve výborném stavu, letadla měla automatické nafukovací čluny a posádka navíc ještě záchranné vesty. Počasí bylo výborné. V 15.45 hod., v době, kdy se letadla měla přibližovat k základně, zachytila kontrolní věž podivné hlášení:

"Náš stav je havarijní, nevidíme zem, opakuji, nevidíme zem!"

Kontrolní věž: "Sdělte nám svoji polohu!"

Kapitán Taylor, velitel letky: "Nemůžeme určit naši polohu, nevíme, kde jsme, zabloudili jsme."

Na kontrolní veži vzrušení, jak se to mohlo stát, počasí je výborné, viditelnost výborná. Pokyn pro letku: "Leťte směrem na západ!"

Následovalo dlouhé mlčení, pak se znovu ozval kapitán Taylor: "Nevíme, kde je západ, všechno je divné, nemůžeme určit směr, také oceán vypadá jinak než jindy."

Znovu údiv na kontrolní věži. I když třeba kompas velitele letky nefunguje, přece jen není těžké letět přímo na západ - do slunce. Podle další zprávy je však jasně, že posádka slunce nevidí. V rádiu bylo slyšet, jak spolu posádky vzrušeně hovoří. Pořád se však drželi pohromadě. V 16.00 propadl velitel panice a předal velení druhému pilotovi.

V 16.25 nový velitel volá základnu: "Nevíme, kde jsme, snad 220 mil severovýchodně od základny, pravděpodobně my..." pak slábnutí a odmlčení. Vzlétá záchranné letadlo typu Martin Mariner s třináctičlennou posádkou. Toto letadlo je vybaveno všemi záchranými prostředky a může přistát i na rozbouřeném moři. Kontrolní věž se snaží vyrozumět 19. letku o tom, že pomoc je na cestě, odpověď však nepřichází. Záchranné letadlo Martin Meriner vyslalo několik běžných zpráv a hlásilo, že se blíží k údajné pozici Avengerů, ale ještě nic nevidí. Pak opět ticho...

Byl hlášen všeobecný poplach, vzlétala letadla z různých základen na Floridě, vyplouvaly lodě z Floridy, z Bermud, Baham.

V 19.04 byl slyšet slabý, přerývaný signál FT...FT..., což byl volací znak 19. letky. To ovšem bylo již asi 2 hodiny po předpokládaní době, kdy letadlům měl dojít benzín. Další den pátralo po letce Avengerů a Martin Marinerovi 300 letadel a 21 lodí. Pátrání pokračovalo po několik týdnů a bylo rozšířeno i na vzdálenější oblasti Atlantiku a na druhou stranu za Floridu, do Mexického zálivu.

Co se vlastně stalo? Proč posádka předávala tak zmatené zprávy? Proč po letadlech nezůstala ani stopa? Kdyby letadla přistála na hladině, musila by se přece na ní nějakou dobu udržet a posádka by měla dost času přesednout do záchraných člunů. Jeden z členů vyšetřovací komise vojenských námořních sil Spojených států prohlásil: "Zmizeli tak záhadně, jako kdyby uletěli na Mars."

Analýza: Tento případ byl mnohokrýt podrobně anapyzován. Vyšetřovací komise probrala všechny možné okolnosti a vypracovala čtyřsetstránkovou zprávu. Verze, tak jak jsme ji uvedli výše a jak na ní trvají milovníci záhad, je značně nepřesná. Jsou totiž zaznamenány všechny hovory mezi věží a letadly i mezi letadly navzájem. Byli vyslechnuti dispečeři z vojenských základen ve Fort Leuderdale, Banana River, Everglades i Miami. Po zhodnocení těchto skutečnoszí se ukazuje, že obraz případu je trochu jiný, než jak bývá často podáván.

Chceme-li rekonstruovat pravdivý obraz, musíme si uvědomit, že:

a) Kromě kapitána Taylora a jednoho člena posádky byli všichni ostatní piloti kursisti. Avšak i kapitán Taylor byl do této oblasti převelen nedávno. Ani jeden z pilotů tedy neznal podrobněji oblast, kde se cvičný let konal.

b) V 17.30 hod. byla letka přesně zaměřena. Spojení s letkou však mělo tolik poruch, že se za celou dobu nepodařilo sdělit letcům jejich pozici. Poslední hlášení bylo zachyceno v 21.52 a 21.56: "Hovoří FT 28, jak mě slyšíte?" FT 28 bylo letadlo velitele letky kapitána Taylora. Všdchna hlášení velitele letky potvrzují, že letka opravdu zabloudila.

c) Byla vyslána dvě záchranná letadla, obě typu Martin Meriner. Vyletěla v 19.27 z Banana River, první mělo letět přímo na 29. stupeň sev. šířky a 79. stupeň záp. délky, druhé podle pobřeží na sever a pak se na 29. stupni sev. šířky obrátit k východu. V 21.12 bylo z kontrolního centra v Miami sděleno, že v 19.50 pozoroval parník Heinz Mills silný výbuch na obloze v místě 28^o59' záp. délky. Oheň plál několik sekund a pak bylo zřetelně vidět, že se do moří řítí trosky leadla. Bylo to přesně 23 minut po startu letadla č. 43 a stalo se to na místě, kde podle propočtů tto letadlo skutečně mělo být. Kapitán zmíněného parníku ještě dodal, že obrátil loď k severu, k místu kam dopadaly trosky. Našel velkou olejovou skvrnu a trosky. Ty se mu nepodařilo vylovit, protože može bylo bouřlivé. S tím souvisí i další záznamy z deníku W. T. Murphynu, kapitána Pobřežní služby Spojených států, ketrý sledoval let Martin Marineru č.43 na radaru až do chvíle, kdy byl pozorován z lodi výbuch. Kapitán letadla č 32 (které startovalo současně s č. 43) dodal, že moře bylo v tu dobu značně bouřlivé a hřebeny vln zpěněné.

d) Podorbná analýza registrovaných hovorů mezi členy posádek 19. letky dokazuje, že kapitán Taylor nikomu velení nepředal, jen poručil jednomu z pilotů, aby sledoval kurs, protože nevěřil svému kompasu. Piloti ani velitel nepodlehli absolutně žádné panice, nic takového z rozhovorů nebylo slyšet!

Cítit byly jen obavy z toho, že zabloudili. Osudnou chybou Taylora bylo, že neuposlechl pokyn kontrolního střediska a nepřeladil svou vysílačku na havarijní frekvenci, prý z obavy, že ztratí spojení se svými piloty. Jejich kanál měl mnoho poruch a interferencí různých stanic. Na tomto původním kanále mohla být letadla zaměřena dost pozdě a zpráva o jejich pozici jim již nemohla být sdělena. Na havarijním kanále by byla letka zaměřena mnohem dříve.

e) Počasí bylo daleko horší, než se uvádí. Lodi plující oblastní katastrofy hlásily silný vítr a vysoké vlny. Proto letadla neořistála nouzově na klidné hladině, ale sedla na vodu za tmy a v bouři, což bylo takřka beznadějné. Koneckonců poslední zachycené volání snad dokazuje, že alespoň letadlo velitele letky nouzpvě přistálo. Ale ano ono, ani případně gumový člun neměly na rozbouřené hladině příliš velké šance. 

Zpráva vyšetřovací komise má 56 bodů, z nichž bod 37 říká doslova, že v době kolem chvíle nouzového přistání, brzy po 19.04 hod., byla 19. letka zaměřena na východ od Floridy. Následující 38. bod uvádí, že moře bylo bouřlivé. Zpráva také analyzuje příčinu zbloudění. Z rozhovorů mezi základnou a velitelem i z rozhovorů mezi piloty jasně vyplývá, že se velitel Taylor domníval, že se nachází někde jižně od Fort Lauderdale, nad Floridy Keys, kam prý mohl být s letkou snesen sevrovýchodním větrem. Ve skutečnosti však byla letka na Bahamami, tam kde skutečně podle letového plánu měla být. Místo správného obratu na západ se však kapitán Taylor rozhodl letět na sever. Chtěl se dostat so Fort Lauderdale z jihu, ve skutečnosti však jeho rozhodnutí způsobilo, že se letka vydala s omezenými zásobami paliva přímo na nad volný Atlantik. Zpráva dodává, že i vojenská disciplína piotů má svůj podíl na katastrofě. Je prý josté, že někteří piloti nesouhlasili s jednáním velitele, ale podřídili se jeho chybnému rozhodnutí.

Co se týče záchranného letadla, Martin MArineru, nemůže být pochyb o tom, že bylo zničeno výbuchem. Potvrzuje to i zpráva očitých svědků. Podle svědectví letců z druhé světové války byly Martin Marinery nazývány létajícími cisternami, unikaly v nich často benzínové páry a stačila cigareta nebo jiskra, aby všechno vylétlo do povětří.

Závěr: Propagátoři BT se při interpretaci tohoto známého trojúhelníkového případu mýli úmyslně nebo neúmyslně v řadě věcí, např. v rádiových rozhovorech se základnou a mezi osádkami, v době vzletu záchranného letadla, v počasí a v mnoha jiných okolnostech. Na případu, jak jej zcela objektivně podává zpráva vyšetřovací komise, není vůbec nic záhadného. Je to tragédie, ketrá byla způsobena souhrou několika nešťastných okolností.